Práce jako taxi

Vzpomínám si, jak jsme s dÄ›deÄkem a babiÄkou vždycky jezdili v létÄ› na výlety. Vždycky to bylo hlavnÄ› v létÄ› a o velkých Å¡kolních prázdninách, protože jsme vždycky chtÄ›li alespoň na dvě anebo na tÅ™i noci nÄ›kam na výlet a pÅ™espat tam. VÄ›tÅ¡inou to bylo tak, že nás dÄ›deÄek vždycky bral do Prahy a okolí do zoologické zahrady, kde jsme potom také dvě nebo tÅ™i noci pÅ™espali. Bylo to nejlepší, protože dÄ›deÄek tam mÄ›l příbuzné z druhého kolene, takže vždycky bylo opravdu perfektní, že jsme mÄ›li kde pÅ™espat. Také se nám moc líbilo, že v Praze právÄ› bylo takové centrum, kde byly dÄ›tská autíÄka, kde jsme se také mohli projet. Bylo to opravdu perfektní.

Když jsem vždycky jako malá holka jezdila na takových dÄ›tských autíÄkách, moc mÄ› to bavilo. A také jsem vždycky říkala dÄ›deÄkovi, že už by mÄ› mohl také uÄit řídit automobil, protože já jako dospÄ›lá bych také chtÄ›la rozvážet pizzu. ChtÄ›la bych pracovat v takovém zamÄ›stnání, kde bych mohla využívat opravdu automobil na sto procent. DÄ›deÄek mi Å™ekl, že tohle vždycky chtÄ›l také, ale potom, když pracoval jako pošťák a rozvážel dodávkou různé balíky na poÅ¡tu tak Å™ekl, že to nebyla jeho práce snů prý ho to nebavilo a prý ho jenom bolela záda, jak stále sedÄ›l v automobilu. Jenomže já jsem se na to těšila, tak jsem si Å™ekla, že až pÅ™ijde Äas na vÄ›c, tak uvidím sama.

A víte, jak to nakonec dopadlo? SamozÅ™ejmÄ›, že mÄ› navíc práce baví. Baví mÄ›, že rozvážím pizzu, ale nyní už jsem taxikářka. Pizzu sice rozvážím stále, ale už jenom brigádnÄ›, ale musím uznat, že řízení automobilu mÄ› opravdu baví. Je to velice praktické a já si myslím, že také dÄ›lám dobÅ™e, protože mnoha lidem usnadňuji práci a také Äas. Vždycky si mÄ› volají hlavnÄ› lidé, kteří tÅ™eba chtÄ›jí z diskotéky jet domů a samozÅ™ejmÄ›, když pili alkohol, tak nemůžou řídit svůj automobil. Takže já jako soukromá taxikářka vždycky pomůžu a jsem ráda, že takhle pomáhám lidem a já dÄ›lám práci, která mÄ› opravdu nadmíru baví.