Rodný dům


Ono je to nÄ›jak dáno přírodou, nebo osudem, nebo nÄ›Äím naprosto jiným. DÄ›ti se narodí a v domÄ›, nebo kolem nÄ›j na zahradÄ› a podobnÄ› prožijí ohromnou Äást svého života. Pak pÅ™ichází zlom. A ony buÄto zůstanou a smíří se s tím, že je zde dost práce, nebo uteÄou do panelákového bytu, kde je té práce sice ménÄ›, ale… 

Ti, kdo nemají s domem zkuÅ¡enosti a byli odchováni na sídliÅ¡ti moc nechápou o Äem je Å™eÄ. PÅ™ece když nechci, tak se nestarám. Ano, v tom mají pravdu. Ale kdo dokáže bydlet v domÄ› a nestarat se? Na zahrádce to pak vypadá jako v pralese, stÅ™echa se bortí, okna vypadávají a komín se již dávno sesypal. Takový dům je Å¡karedý a ztrácí i na hodnotÄ›. Což je vÄ›tÅ¡inou Å¡koda.  

dům na Islandu

Pokud je dům stará a po prarodiÄích, je to pak závislé od toho, jak se starali oni. Vždycky se po nÄ›jakém Äase musí nÄ›co udÄ›lat. Například natřít nebo pÅ™eložit stÅ™echa. A to je opravdu práce pro otroky. Natírání samotné ani tak ne, ale pÅ™eklad stÅ™eÅ¡ních taÅ¡ek, to už je fuÅ¡ka.  

střecha

Je třeba natřít také plot, nebo jej nějak udržovat. Je zde denní práce na zahradě, to je jedno jaká. Tady se vždycky něco najde. Tamhle okopat záhonek, tamhle ho zase vyplít a onde je třeba prořezat stromy a křoviny.  

Kdo pÅ™idÄ›lá tyÄky ke stromkům, to už je ve hvÄ›zdách.  

A tak se zaměstnává celá rodina a děti barák i zahradou proklínají. Také by šly raději na plovárnu s ostatními. Ale copak to jde, odejít od rozdělané práce? Nejde, tak vidíte.  

Takže vidíte, že ten, kdo má dům to nemá zase tak jednoduché. A to jsem nerozebíral, co vÅ¡echno kolik stojí. Myslím například tu stÅ™echu. A ani ne tak barvy. NatÅ™eme si to sami. Ale pÅ™eložit sami stÅ™echu? To nedáme ani omylem. Takže se pozve pokrývaÄ a už to Å¡upajdí. Peníze jemu a ten nebere málo, nové taÅ¡ky, obÄerstvení pro dÄ›lníky Äi pomocníky a úspory mizí jako mávnutím kouzelného proutky. Ach jo, stálo nám to zato? Stálo. UrÄitÄ›.Â